O rodových erbech vlastníků Stolan
Prvním světským vlastníkem Stolan byl nepochybně panovník do r.1228, který daroval ves klášteru benediktínů v Opatovicich r.1229 -1430.Český král používal erbu, kterým byl červený štít se stříbrným českým lvem.
***
Po husitských válkách se stal držitelem Stolan Diviš Bořek z Miletínka r.1434. Ten pocházel z rodu, užívající erbu polceného štítu, vpravo zlatý, vlevo černo-zlatě šachovaný. Na štítě přilba s přikryvadly černo-zlatými a v klenotu černá panna držící před sebou černo-zlatou šachovnici.
***
Pernštejnové měli stříbrný štít s černou hlavou zubra r.1492 , 1523, 1546-1550.
***
Andělové z Ronovce užívali v erbu černého vola v modrém štítě r. 1530.
Současným kreslířům historických erbů či agenturám, zabývajícím se tvorbou obecních znaků, se pochopitelně více líbí heraldická figura býka, která se dá ztvárnit působivěji a také nemá onen pejorativní kontext, spojený s heraldickou figurou vola. Zřejmě proto se na současných vyobrazeních erbu Andělů z Ronovce setkáváme s figurou býka se symbolicky naznačeným pohlavním údem a s bojovně vztyčeným ohonem,) podobné ztvárnění si nechala (s odkazem na rod Andělů) do svého znaku zakomponovat obec Bylany na Chrudimsku a skotačící býček (jako erb Andělů z Ronovce) byl roku 1979 umístěn spolu s erbem zkřížených ostrví (Ronovců) i na pískovcovém reliéfu na zřícenině hradu Ronovce.
Významnou výjimku (a z hlediska funerální plastiky netypický případ) představuje náhrobní kámen z bílého mramoru, který pro své zemřelé děti (Štěpána † 1607 a Veroniku † 1608) nechal do kostela sv. Martina ve Stusyni u Ronova nad Doubravou zhotovit Hynek Anděl z Ronovce.) Náhrobek je zvláštní v tom, že má neobvykle rozsáhlou textovou část, která obíhá okolo kamene ve dvou nápisových pruzích a pokračuje ještě v pěti řádcích, umístěných nad rodovým erbem.) Dokládá termíny úmrtí obou dětí, ale především obsahuje detailně ztvárněný rodový erb ve velké ploše, umožňující kameníkovi zpracovat i drobné detaily. Nejedná se o žádné umělecké kamenické dílo; figura vyhlíží strnule a anatomicky neadekvátně (na rozdíl třeba od vyobrazení na výše publikovaných pečetích zásmuckých sester z Ronovce z roku 1530). Vodorovný hřbet, protáhlá okrouhlá hlava a dlouhé vztyčené úzké rohy na první pohled spíše připomínají zajíce než dobytče.) Není však pochyby o tom, že pohlavní úd zde ani náznakem ztvárněn není; jde tedy jednoznačně o figuru vola. Dalším heraldickým detailem, který je zde velmi výrazný a nikoli náhodný (pro kameníka musel být pracný), je zpracování oháňky, která se stáčí dolů pod břicho zvířete a obtáčí se kolem nohy. Z toho usuzuji, že i ztvárnění oháňky mělo v daném případě nějakou rozlišovací heraldickou funkci. Na všech autentických dobových vyobrazeních rodového erbu Andělů z Ronovce, které jsem měl možnost zkoumat, visí volská oháňka zmíněné heraldické figury vždy dolů a není bojovně zdvižena nahoru, jak ji současní kreslíři zpravidla malují. Na žádném autentickém vyobrazení erbu Andělů z Ronovce také nemá heraldická figura v nozdrách kruh (bojovného býka se vztyčeným ohonem a se zlatým kruhem v nozdrách si dal namalovat na obálku své knihy jako domnělý erb v roce 2008 ing. E. Anděl).
VYMŘELÝ VÝCHODOČESKÝ ROD ANDĚLŮ Z RONOVCE V 15.–17. STOLETÍ Fikce a fakta při „nalézání potomků“ historické české šlechty
Petr VOREL - Východočeský sborník historický 26 2014
***
Václav Ples Heřmanský ze Sloupna patřil k rodu používající červeného štítu se stříbrnou „plechovnicí“ – součást zbroje chránící ruku – „plechová rukavice“. V klenotu na přilbě s červeno-stříbrnými přikryvadly dvě shodné plechovnice v klenotu r.1577 .
***
Heřmanoměstecké panství r.1608
Berkové používali černých zkřížených oství ve zlatém štítě r.1591-1661.
Šporkové měli komplikovaný čtvrcený štít se středním štítkem r.1661.
Shodně komplikovaný erb měl i rod Greifenklau zu Vollarth r.1794.
Kinští vedli červený štít se stříbrným vlčími zuby r.1828.
Stanislav Kasík
