Když se jazykovědci Antonín Profous a Jan Svoboda (Místní jména v Čechách jejich vznik, původní význam a změny, IV., Praha 1957, s.175) pokoušeli o výklad významu místního jména Stolany, bylo zřejmé, že si nejsou zcela jisti správnosti své dedukce. Napsali: „Jméno Stolany = ves stolanů, t. j. lidí, kteří pobývali rádi u stolu nebo za stolem (toto slovo má různé významy v. Jg. IV. 367 n. – zde nejspíše posměšně: u stolu n. za stolem jídelním), tedy ves stolovníků, hodovníků. V našich zemích není totiž pomístné jméno *Stůl známo [nicméně však ani tento původ našeho jm. nelze vyloučit]“.

Ono konstatování o neznámosti pomístního jména „stůl“ je jasné, kdyby totiž existovalo, pak by se jméno Stolany dalo vyložit jako ves lidí bydlících u „Stolu“ a oním „stolem“ by pak mohl být vrch, místo, kámen atd.  Není bez zajímavosti, že „stůl“ je do českého jazyka převzaté německé pojmenování pro židly, sedadlo, stolici – der Stuhl. „Stol“ je ve všeslovanské slovní zásobě např. v polštině, ruštině, chorvatštině, slovenštině, ale i ve staroslověnštině, jako slovo pojmenovávající nejen stůl, ale i stolec, či trůn. Z pohledu historie hmotné kultury je důležité, že v raném středověku nebyl „stůl“ jako běžná součást výbavy domácnosti znám – židle a lavice ano. Ještě ve 14. století se i v nejvyšších společenských vrstvách používalo k hostinám jako „stolu“ několika prken položených na „kozy“. Jestliže vzniklo pojmenování pro obec někdy v 11. či 12. století, pak jeho volba se nemohla opírat o „stůl“ jako běžně používaný předmět. Základ jména je jinde.

Ve snaze vyložit „logicky“ význam názvu obce vznikl následující lidový etymologický výklad: „Stolany“ = „sto“ „lánů“. Takový výklad, jako lichý a nesmyslný, je nezbytně nutné se vším důrazem odmítnout. Z pohledu jazyka českého je název jednoznačně tvořen základem „stol“ a příponou „-any“ (z –jane; zde tedy „stoljane“). Stejně jako Vysočany (ves vysočanů - lidí bydlících na vysokém místě, nebo pocházejících z místa zvané Vysoká), Jevany (původní podoba Jivany – ves jivanů – lidí bydlících u vrby jívy či u jiv), Říčany (ves říčanů – to je lidí bydlících mezi říčkami, či v povodí říčky), Dobřany (z debř „údolí“ – ves debřanů – lidí bydlících v údolí), atd. Hledat ve Stolanech verifikaci onoho lidového výkladu o stovce lánů ve středověkém výměru lánů pro příští vesnici je mimořádně nepřijatelné (stejně jako je nutné odmítnout výklad o „lítosti měřit“ pro Litoměřice, o „očazení nebe“ pro Nebočady).Zdá se, že etymologii názvu obce Stolany lze směřovat ke všeslovanskému pojmu „stol“ s významem stolec, či trůn – tedy k věci na které se sedí. Snad lze vnímat skutečnost, že ves Stolany patřila českým knížatům a snad byla povinována např. potravinovými dodávkami ke knížecími stolci (údělný kníže v Chrudimi), tak jako jinde Ovčáry, Husinec. Snad lze uvažovat o  možné výsluze pro stolníka, jednoho z předních úředníků knížecí družiny a později i královského dvora. Tak jako známe Kochovice, které mají pojmenování po dvorském kuchaři, mohou být Stolany od stolníka.

Z uvedeného výkladu je zřejmé, že ve jménu obce Stolany zaznívá „stůl“ ve všech relevantních souvislostech. Přesto je možné ocenit jistý půvab lidového výkladu o stovce lánů.