Zima roku 1929 byla v Evropě nejstudenější zimou 20. století, kdy nad kontinent pronikl mrazivý vzduch ze Sibiře.
Pamětní kniha obce Stolany r.1929
Po vcelku mírném prosinci 1928 nastalo po Novém roce extrémní ochlazení, které vydrželo až do konce března: 62 dní po sobě nevystoupila teplota nad bod mrazu.
V lednu se teploty propadly hluboko pod bod mrazu, s výjimkou pouhých pěti dnů, kdy se rtuť teploměru v některých lokalitách vyšplhala lehce nad nulu.
Třeskutý mráz a přívaly sněhu si vyžádaly desítky obětí na životech, včetně dítěte, které umrzlo v kočárku. Ptáci umírali za letu, pomrzly stromy i zvířata v lese.
V Litvínovicích u Českých Budějovic 11. února klesla teplota na těžko představitelných minus 42,2 stupně Celsia. Jedná se o 95 let starý, doposud nepřekonaný národní mrazový rekord.
Zamrzly rybníky i některé řeky, prakticky až na samé dno. Například Vltava v Praze promrzla až do hloubky jednoho metru.
Nebyl to ale jen mráz, který paralyzoval celé Československo. Onoho roku napadlo také velké množství sněhu. Dnes se nám to může zdát téměř neuvěřitelné, ale v samotném centru Prahy ho leželo někdy až 120 cm, v horských oblastech dosahovala výška sněhové pokrývky i 4 metry. Dobové zprávy se zmiňují o tom, že se lidé ze sněhu vyhrabávali „jako krtci“.
Takovou krutou zimu nikdo nepamatoval. Ani v záznamech ze starých kronik, které sahají až do první poloviny 18. století, nebyla o něčem podobném jediná zmínka. Navíc předešlé zimy byly poměrně mírné. Není se tedy vůbec čemu divit, že se silné mrazy staly ve společnosti tím nejdůležitějším tématem. Země byla do značné míry ochromena. Kvůli obrovskému nedostatku uhlí nefungovala téměř železniční doprava a od druhé poloviny února se neučilo ani ve školách. Dále zamrzla vodovodní potrubí, byl nedostatek vody, vázlo také zásobování. Jako by toho nebylo málo, k tomu všemu ještě obyvatelstvo sužovala i epidemie chřipky.
Netrpělo ale pouze obyvatelstvo. Mrazy uštědřily obrovskou ránu také přírodě. Existují svědectví, která dokládají, že ptáci umírali ve velkém, „padali z nebe“. Lidé je potom sbírali v parcích do košíků a nůší. Lépe na tom nebyla ani domácí zvířata, která často také uhynula. Psi zmrzli v boudách, značně poklesly i stavy divoké zvěře. Půda byla promrzlá až do hloubky jednoho metru, což vedlo k odumření více než poloviny ovocných stromů. Na polích byly zničeny ozimé plodiny, v zahradách zase okrasné keře a další rostliny.
Když se počátkem března konečně oteplilo, nastala ve společnosti obrovská úleva. Ze škod, které ale tato extrémně mrazivá zima napáchala, se však naše země vzpamatovávala ještě hodně dlouho. Současné zimy jsou v Česku mírné, sněhu se dočkáme obvykle jen na horách, a tak řada z nás marně sní o sněhem zapadané krajině, třpytivých vločkách a zimních radovánkách. Zimu, která přišla v roce 1929, by ale chtěl asi zažít jen málokdo…
***
Hospodářská krize roku 1929 v Československu
Roky 1920 až 1928, které předcházely krizi, byly dobou bohatství a nadbytku.
Události na newyorské burze v roce 1929 - 24. říjen- československá společnost nevnímala jako problém, který se jí týká. Velmi brzy se však dopady přenesly do sousedního Německa a následně do Československa. Navzdory všeobecně rozšířenému přesvědčení o lesku první republiky. Do začátku druhé světové války se československé hospodářství z krize nevzpamatovalo.
***
