Země Lhostejnost

Karel Kryl se narodil 12. dubna 1944 v Kroměříži a pocházel z kulturní rodiny novojičínského tiskaře. Otcovu tiskárnu později rozbili komunisté. Kryl byl také věřící, i když tvrdil, že by ho asi z každé církve vyhodili. Křesťanské tradice si ale nesmírně vážil a také z ní hodně čerpal ve své tvorbě.

Na sklonku 60. let spolupracoval s Československým rozhlasem a jeho tehdejším redaktorem Milošem Zapletalem v Ostravě. Tam také nahrál většinu svých raných písní.

Jeho první deskou byla Bratříčku, zavírej vrátka (1969), se kterou se stal i tak trochu nechtěně „tragédem národa“. LP se tehdy dostalo do širšího povědomí veřejnosti i díky manželům Černým a jejich rozhlasovému pořadu Houpačka. Krylovi bylo jasné, že v nastupující normalizaci si už nezazpívá, a z festivalu v Německu se už v roce 1969 nevrátil. Usadil se v Mnichově a 22 let působil jako redaktor Svobodné Evropy.

Písničkářskou profesi ale nikdy neopustil. Skládal, psal poezii a koncertoval pro krajany po Evropě i v zámoří. Vydal několik knih textů, některé si také ilustroval, a natočil řadu desek.

V listopadu 1989 zněly jeho písně opět aktuálně. Vrátil se i na domácí pódia, už ne do malých klubů jako kdysi, ale do přeplněných hal a divadel.

V roce 1991 se pak přestěhoval do Waldkirchenu, malé německé obce nedaleko českých hranic, aby měl blíž domů.

Z poměrů, které v Československu po roce 1989, byl ale značně rozčarován. O českém sametu říkal, že povede jenom k alibismu a k tomu, že komunisté pouze převléknou rudé pláště za modré. Mnozí Krylovi souputníci o něm prohlašovali, že zahořkl.

Zemřel nečekaně na infarkt 3. března 1994 v Mnichově, jen pár týdnů před padesátinami. Pohřben je na břevnovském hřbitově v Praze.

Citáty: 

„Politikům se nevěří, politikové se kontrolují. Věří se v Boha, věří se v přírodu, věří se v krásu, věří se v myšlenku, ideu. V politika se nevěří, a kdo v něho věří, je idiot!“

„Každá velká strana má tendenci uchopit moc. Všechnu. Demokracie je opozice.“
 

„Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou: ti kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou.“

„Sametem se dá krásně škrtit. A do sametu se koneckonců balily sťaté hlavy. Já nenavrhuji, aby se stínaly hlavy. Tady ale jakoby nikdo nebyl vinen zradou, stavem této země. Lidi vidí bývalého tajemníka, jak si hoví dál, momentálně coby podnikatel. Jak chcete, aby vyrostla nová, lepší generace, když se každý může přesvědčit, že se vyplácí lumpárna, a ne poctivost. Žádné přikázání není svaté, morálka je přežitek.“

„Někomu velmi dobře pasuje do hry, že se lidé nenávidí, že se kalí voda. Mezitím, co se hádáme o hloupostech, se totiž výborně krade – prodává, kupuje, kšeftuje a podvodničí neobyčejně nádherným způsobem.“