Úvod

„Moudří milují pověsti,
často však na jejich škodu
nezdají se jim být hodné cti
legendy o vlastním rodu.
Kdyby se dovědět mohli z knih,
kam jejich původ až sahá,
o časech dobrých i časech zlých,
potom by zajisté mnozí z nich
velmi si vážili předků svých
a víc jim vlast byla drahá.“
Dalimilova kronika

Probíráme-li se v listech naší minulosti, je nám vskutku potěchou, znamenáme-li, že právě na našich mnohdy nepatrných vsích sedělo druhdy mnoho šlechticů věhlasných, kteří mívali vliv na řízení souvěkých osudů celého národa a svěřovány jim nejpřednější místa a úřady.

Jedním z tak proslavených mužů byl stolanský pán Václav Ples Heřmanský ze Sloupna, J.M.C. kraječ, hejtman Menšího města pražského, soudce zemský a od roku 1592 až do své smrti roku 1603 purkrabí karlštejnský.

Nemíníme rozepisovati se o povaze a slavném životě známého šlechtice, jehož jméno již čestně zařazeno do našeho vlasteneckého Plutarchu, zmíníme se jen stručně o popěvku, kterým lid okolní dosud na něho, bohužel nevděčně, vzpomíná.

V ohledu tzv.vděčnosti známo, že svět i lid drží se nezřídka převráceného měřítka. Na dně nynějšího stolanského rybníka objevují se časti stopy zašlých lidských příbytků.

 Tak našlo se tu mezi jiným více zdí, dubových trámů, podlah a pod. Lid se domnívá, že tu prvotně stávala ves a zrušení téže přičítá nejznámějšímu držiteli Stolan, panu Plesovi.

Z té příčiny vznikl popěvek: Pan Baron Ples zrušil ves, vyhubil lidi, nasadil ryby.

Kniha pro každého Chrudimana. Chrudim 1907. Tiskem M.E.Holakovského.Cena 1.20 K.  Nákladem vlastním.

19. 9. 2011 při výměně původní dřevěné propusti v hlavní hrázi. Z dřevěných jedlových žlabů byly odebrány vzorky na dendrochronologické datování. - Za panování Václava Heřmana Plesa ze Sloupna byl založen nynější Panský rybník, což mimo jiné plasticky dokládá nález redukční radélkem zdobené keramiky z konce 15. až poloviny 16. století pod spojovací hrází a datum skácení dřeva na propust v hlavní hrázi /1587 – 1588/.

Webarchiv

Oficiální stránky obce Stolany

 

 

Odborná spolupráce : PhDr.Jan MusilJosef Smlsal, Stanislav Kasík .

  Uvedené texty  na tomto webu jsou publikovány se souhlasem autorů.

 

Velice děkuji všem, kteří mi při zpracování tohoto webu vyšli vstříc, Státnímu okresnímu archivu v Chrudimi,

 za zapůjčení  fotografií: rodinám Gottwaldů, Šnorů, Starů, Brunclíků, Profousů, Korbelů, Bromů, Höcků ...

a

za spolupráci obecnímu úřadu ve Stolanech který mě poskytl ke zpracování (digitalizaci) Pamětní knihu obce .

  Josef Štěňha

******

Ke stažení:

Nauka o koni

***************************************

„Státní, sociální a náboženské organizace naší doby chtějí i jednotlivce přimět, aby své názory neopíral o vlastní myšlení, nýbrž si osvojoval takové, které pro něj již mají připraveny. Člověk, který samostatně myslí, a je tedy duchovně svobodný, je jim jaksi nepohodlný a nemilý. Nedává dostatečnou záruku, že se s příslušnou organizací přijatelným způsobem ztotožní.“

„Moderní člověk už skutečně nemá duchovní sebedůvěru. Za sebevědomým vystupováním se skrývá velká duchovní nejistota. Přes velkou materiální výkonnost zakrňuje, protože nepoužívá své myšlenkové schopnosti. Zůstane nepochopitelné, že naše pokolení, tak velké svými vymoženostmi ve vědění a v práci, mohlo duchovně tak poklesnout, že se zřeklo myšlení.“

Albert Schweitzer, Lambarene, 7. března 19

www.peengel.cz

 

Dějiny jsou svědky časů, světlem pravdy, živou pamětí, učitelkou života a poslem minulosti.

Historia vero testis temporum, lux veritatis, vita memoriae, magistra vitae, nuntia vetustatis.
 (Marcus Tullius Cicero)
 

Motto:
„Historia magistra vitae – historie učitelka života, to je krásné heslo, ale nefunguje. Víte, já si myslím, že lidé se z té historie moc nepoučili a nepoučí. Oni si z ní vyberou to, co potřebují, a znovu a znovu dělají ty samé chyby. Třeba chyby athénské demokracie byly vnitřním konfliktům mezi jednotlivými skupinami, a tak se roztříštěná athénská společnost neubránila makedonskému království a bylo po demokracii. Historik z doby helénistické Polytbios už před 2200 lety popsal tuto teorii ústavy, která se podle něj neustále mění, zjednodušeně takto: napřed je království, první král je mírumilovný a spravedlivý, jeho potomci a nástupci vychovávaní již v královské hodnosti se chovají panovačně a zhýrale, království se zvrhne, lid krále odstraní s pomocí aristokracie a nastává vláda aristokracie. Lidé si oddychnou. Zpočátku se aristokraté chovají spravedlivě a uvážlivě, jenomže opět – jejich zhýralí potomci chtějí více a více moci a myslí si, že to takto bude navždycky, stanou se z nich oligarchové a přestanou se starat o své poddané, lid proti nim povstane, svrhne je a nastolí demokracii. Lidé si spravují svůj stát. Jenomže nastanou spory, občané, kteří už neznají minulost svých předků, si řeknou: ,Svoboda projevu? Možnost cestování? To je tak samozřejmé!‘ Pak přijdou jedinci, kteří chtějí získat víc moci, než by jim příslušela, nakonec spory vyústí v zánik, přijde nějaký samovládce – tyran a začíná to znovu od království.“

Univ. prof. PhDr. Pavel Oliva, DrSc. (* 1923) patří k předním odborníkům v historii starověku. Působil ve vědeckých ústavech AV ČR, přednášel na zahraničních univerzitách, zastupoval českou vědu o antických studiích na zahraničních kongresech.

***

Konfucius

„Jak mohou lidé zbabělí a nečestní sloužiti knížeti? Takoví se třesou strachem, zda budou schopni úřad vykonávat. Ve chvíli, kdy úřad dostanou, třesou se strachem, aby o něj nepřišli. Začnou-li se třást strachem, aby o úřad nepřišli, není nic, čeho by nebyli schopni, aby si úřad udrželi.“

***

Když stoupáš po schodech nahoru, uctivě zdrav ty, které předbíháš - budeš je zřejmě potkávat, až poletíš dolů.

Pazourek