Škola č.p.44. před r.1945

Do r.1846 ve zdejší obci školy nebylo. Mládež buď zůstávala vůbec bez školního vzdělání nebo nabývala nejnutnějších poznatků od místních občanů jako od Boučka.

 Obec zažádala o školu r.l805, ale neuspěla, potom r.1822. rovněž bez úspěšně. ,,Až r.l842 v měsíci červnu vzal radu tehdejší rychtář Jiří Velebný s Janem Novákem a po těžkých urgencích v Praze dne 24.dubna 1842.

Z 117.958, ouputního potvrzení dosáhlo. Nato na podzim téhož roku se sváželo potřebné stavivo a na jaře r.l845 počalo stavěti.“ R.l845 byla dostavěna a patronka školy kněžna Wilhemína Kinská ustanovila za učitele Jana Nováka. Vyučování zde začalo dne 9. února 1846 a do školy začalo chodit 139 dětí z Čejkovic, Pohleda, Lhoty, Sobětuch, Pouchobrad a Stolan.

Škola byla jen přízemní a J. Novák ji popisuje takto:,,Jest to stavení zděné, taškami pokryté, průčelí je k straně polední obráceno. Dělí se uvnitř následovně: Vchod jest právě uprostřed, dva stupně zvýše. V pravo světnice opatřena pro vyučování mládeže, z nichž tři k východu a dvě k jihu obráceny jsou a hojnost světlají dávají. Hned naproti té jest obydlí učitelovo, které ze dvou pokojíků pozůstává, dále na konci druhých průchodicích dveří je malá kuchyň s kvelbem, dále je tu dosti prostorný dvoreček, chlév‚ dřevník, sklep a zahrádka se slušným trelářovým plotem jenž jedenáct zděných sloupů spojuje a leží hned u školního stavení na straně západní.“

Jan Novák se narodil v Úhřeticích dne 12.října 1811 ( 34 let ), na škole působil 37 let a nalezl na zdejším hřbitově svůj odpočinek.Zemřel jako 71 letý stařec v činné službě dne 27.ledna r. 1883 čest jeho památce!

Počet dítek r.1846 celkem 130 a 48 navštěvovalo nedělní školu počet dětí rok od roku stoupat.

Proto v r.1886 byla zřízena třetí třída a umístěna v domě „u Nevečeřalů č.14.

R. 1899. 23.března se zbourala stará škola a postavila se nová tato stavba byla zadána staviteli

Josefu Staňkovi který 5.listopadu r. 1899 stavbu dokončil. (Tj. stav až do dnešní doby).

R. 1901-1902 je zapsaných 230 žáků.

Řídicí učitelé: Jan Novák, František Mošner, F.Holub, Václav S1áma, Josef Alinče, F. Šlapka, Tomáš Konopík, Josef Řehák, Alois Truhbauer, Čeněk Pilný, Josef Jirásek, Josef Kubelka, Václav Šnor, Vincenc Pelikán, Josef Franta, Alois Klaus, Jindřich Praus, F. Minařík, Josef Budinský, Václav Lát, Karel Trnka.

První učitelkou byla Helena Michlová a po ní Marie Fajtová, Emilie Seidlová,Marie Dvořáková, Ludmila Princová.

Nejdéle učící: Jan Šabacký, F. Doležal, Božena Toufarová, Božena Šnorová vypomáhala. Marie Košťálová, Zdeňka Slámová, Žofie Hrušková, František Slanina, Františka Kubelková, Jan Hrdý, František Holzmann (pisatel kroniky Stolanské), Antonín Čekan z Polanky na Podkarpatské Rusi, atd..

23.prosince 1944 zabralo německé vojsko dvě místnosti v prvním poschodí školní budovy v počtu čtyřicet sedm vojáků, kteří se vystřídali 1. února 1945 se sto dvaceti vojáky. V polovině května místo němců přišla Rudá armáda, která zničila okna a vnitřní zařízení a některé si odvezla takže dovršila zkázu, kterou nestihli němečtí vojáci.

r.1950

7.června 1953 do volné místnosti po mateřské škole byla umístěna úřadovna SNB a místním členem se stal František Horný.

SNB - Sbor národní bezpečnosti - Československý policejní aparát. Byl založen roku 1945 a nahradil prvorepublikové četnictvo, uniformovanou státní policii a obecní policii.  SNB se skládal ze dvou složek: Veřejná bezpečnost (VB) od 17. dubna 1945 a Státní bezpečnost (StB) od r.1947.

po r.1955

R. 1931, 1947, 1976, 1977 se prováděly opravy potřebné v rámci údržby budovy a okolí.

Základní škola ve Stolanech ukončila pak svoji činnost jako jednotřídní 31.1. 1977. Posledním učitelem byl zde řídící učitel Vlastimil Sobotka, který sem nastoupil učit z Prachovic v roce 1951 Budova školy byla zrekonstruována a sloužila jako mateřská škola pod správou JZD I. máj Bylany.V roce 1995 byl provoz základní školy ve Stolanech obnoven.

podzim 2009

Dějiny jsou svědky časů, světlem pravdy, živou pamětí, učitelkou života a poslem minulosti.

Historia vero testis temporum, lux veritatis, vita memoriae, magistra vitae, nuntia vetustatis.
 (Marcus Tullius Cicero)
***
Motto:
„Historia magistra vitae – historie učitelka života, to je krásné heslo, ale nefunguje. Víte, já si myslím, že lidé se z té historie moc nepoučili a nepoučí. Oni si z ní vyberou to, co potřebují, a znovu a znovu dělají ty samé chyby. Třeba chyby athénské demokracie byly vnitřním konfliktům mezi jednotlivými skupinami, a tak se roztříštěná athénská společnost neubránila makedonskému království a bylo po demokracii. Historik z doby helénistické Polytbios už před 2200 lety popsal tuto teorii ústavy, která se podle něj neustále mění, zjednodušeně takto: napřed je království, první král je mírumilovný a spravedlivý, jeho potomci a nástupci vychovávaní již v královské hodnosti se chovají panovačně a zhýrale, království se zvrhne, lid krále odstraní s pomocí aristokracie a nastává vláda aristokracie. Lidé si oddychnou. Zpočátku se aristokraté chovají spravedlivě a uvážlivě, jenomže opět – jejich zhýralí potomci chtějí více a více moci a myslí si, že to takto bude navždycky, stanou se z nich oligarchové a přestanou se starat o své poddané, lid proti nim povstane, svrhne je a nastolí demokracii. Lidé si spravují svůj stát. Jenomže nastanou spory, občané, kteří už neznají minulost svých předků, si řeknou: ,Svoboda projevu? Možnost cestování? To je tak samozřejmé!‘ Pak přijdou jedinci, kteří chtějí získat víc moci, než by jim příslušela, nakonec spory vyústí v zánik, přijde nějaký samovládce – tyran a začíná to znovu od království.“

Univ. prof. PhDr. Pavel Oliva, DrSc. (* 1923) patří k předním odborníkům v historii starověku. Působil ve vědeckých ústavech AV ČR, přednášel na zahraničních univerzitách, zastupoval českou vědu o antických studiích na zahraničních kongresech.

***

Konfucius

„Jak mohou lidé zbabělí a nečestní sloužiti knížeti? Takoví se třesou strachem, zda budou schopni úřad vykonávat. Ve chvíli, kdy úřad dostanou, třesou se strachem, aby o něj nepřišli. Začnou-li se třást strachem, aby o úřad nepřišli, není nic, čeho by nebyli schopni, aby si úřad udrželi.“

***

Když stoupáš po schodech nahoru, uctivě zdrav ty, které předbíháš - budeš je zřejmě potkávat, až poletíš dolů.

Pazourek