V listině Přemysla I. z roku 1229 (CDB II. 324 s. 327 - 329 ,Codex diplomaticus Bohemiae ), v níž jsou zachyceny královy donace klášteru a potvrzovány donace i výměny starší. Vrcholně středověké jádro vzniklo v sousedství kostela.

Držba to byla nepochybně výnosná,protože Stolany si klášter ponechali v pozdějších staletích, byť byly od jádra klášterního statku zcela izolovány a v blízkosti Stolan klášter jiný majetek neměl do roku1430.

Kostel sv. Mikuláše je totiž jednou zmála církevních staveb na Chrudimsku, u nichž nepochybujeme o románském stáří.

Románská je bezpečně věž kostela a pochází odtud i drobná hlavice uložená dnes ve sbírkách Chrudimského muzea (Chytil 1900).

Přibližně ve 13 století původní kostel byl přestavěn z románského slohu na gotický, jeho délka je 15.3 m., a šířka 4.70 m., stavba zděná se hřbitovem obehnaným příkopem a zbytkem náspu. Skládá se z presbitéria, lodí  a čtyrhrané věže, sloužící zároveň  za předsíň.

Závěr presbitéře je trojboký s masivními sešikmenými pilíři na hranách,v severovýchodní části opatřen opěrnou zdí.

 Okno s hrotitým obloukem bez kružby jen na třetí jihovýchodní a jižní straně.

Loď opatřena dvěma okny jen na straně jižní. Věž v horním patře má prostá okna gotická, patro zakončeno cimbuřím o pěti zídkách na každé straně jimž odpovídá patero obloučků na dolní straně cimbuří, na nárožích chrliče z pískovce tesané, zvětralé v podobě oblud.

"Chrliče znázorňovaly neřesti.Zůstávaly venku mimo katedrálu či kostel, dovnitř se dostaly pouze ctnosti."

Nad cimbuřím čtyřboký jehlanec do špice celý vyzděný, stavba věže pochází ze 14 století. Podobný tvar majíkostely ve Všestarech, Ždánicích, a ve Stěžerách byla podobná věž zbořena asi kolem roku 1880.Do věže zazděno několik drobných obloučků, pocházejících  nepochybně z obloukové římsy původně románského kostela. Vnitřek je prostý, předsíň věže a sakrystije na severní straně se nacházejí klenuté, strop kostela rákosový, plochý zřízený r.1795 na místě staré klenby. Hlavní oltář je zděný s dřevěným taberákulem, kazatelna dřevěná, vzadu uvchodu stará kamenná křtitelnice. Před oltářem v dlažbě bývaly náhrobní kameny Andělů z Ronovce, dnes jsou zazděny v pravé stěně. Stolanský kostel je uveden jako farní v listině z r.1350, mezi oněmi kostely, jenž byly postoupeny k nově zřízenému biskupství Litoměřickému.Tímto naše ves náležela k Benediktinskému klášteru v Opatovicích, kterýž to řád také ke kostelu Stolanskému usazoval za plebány členy svého řádu: farářVáclav r. 1375, Jan od r.1394, Bedřich  (pam.arch.a.m.x.967).R.1416 se sešli kněží řádu sv. Benedikta do Hradce Králové, do města Minoritů, aby zvolili Opatovického opata, jimž býti  chtěl Petr plebán z Přelouče a Janz Komárova. Volbě přítomen byli Martin plebán ze Stolan člen téhož řádu. ( Libri confirmatorium VII. Str.188).Povstalá rozepře po smrti opata Lazara při volbě rozhodnuta tenkrát byla před soudem arcibiskupským ve prospěch bratra Jana z Komárova u Brna, do r.1430.

U farního kostela stávala fara a ta zanikla za Husitské války. (Od r. 1419 - do r.1436). Též i Opatovický klášter r.1421, po válkách těch statky připadly Koruně.

Sv. Mikuláš, kterému je zasvěcen stolanský kostel, patří k nejoblíbenějším křesťanským světcům. Ve 4. století byl biskupem v Myře. Podle hagiografie vykonal mnoho dobrých skutků a zázraků. Proto je ochráncem dětí, námořníků, cestujících a dívek zamýšlejících uzavřít sňatek. K jeho atributům patří tři hroudy zlata, tři zlaté koule nebo měšce, tři jablka či kotva. Tři zlaté koule, hroudy zlata, či měšce jsou spojovány s legendou, že obdaroval zlatem tři dcery jednoho chudého muže a tím jim umožnil vdát se a zachránil je před tím, aby se staly nevěstkami. Díky této legendě se stal prototypem předvánočního a vánočního muže přinášejícího dárky. Sv. Mikuláš je obvykle zobrazován jako biskup s mitrou na hlavě a s berlou, držící rukou knihu a na ní položené ony tři koule (hroudy zlata). V mnoha případech byly tři zlaté hroudy transformovány do podoby tří zlatých jablek.

Benediktíni jsou nejstarší organizovanou řeholí v západní Evropě. Řád založil sv. Benedikt. Ten pocházel z Nursie v Umbrii a žil na konci 5. a v první polovině 6. století.1 Po studiích v Římě se na nějaký čas uchýlil jako poustevník do jeskyně v Subiacu. Nakonec byl zvolen opatem kláštera ve Vicovaro u Tivoli. Na mniších vyžadoval přísný asketický život a ti se jej pokoušeli otrávit. Vrátil se do Subiaca, kde ho navštěvovali mladí lidé toužící žít podle jeho vzoru. Na hoře v blízkosti města Cassina zbudoval Benedikt klášter existující dodnes (Monte Cassino).

Benedikt je jako zakladatel mnišského řádu benediktinů zván otcem západního mnišství. V Čechách je nejstarším mužským benediktinským konventem klášter v Břevnově založený pražským biskupem sv. Vojtěchem Slavníkovcem a knížetem Boleslavem II. v roce 993. Další kláštery byly Ostrov u Davle, Sázava (první opat sv. Prokop), Opatovice nad Labem, Litomyšl, Klášterní Hradisko u Olomouce atd. Znakem řádu je v modrém štítě patriarší kříž na třívrší a nápis PAX přes dolní rameno, vše zlaté. Není známo používání specifického znaku klášterem v Opatovicích.

1..... Kolem r. 480, + 547.

Stanislav Kasík

Dějiny jsou svědky časů, světlem pravdy, živou pamětí, učitelkou života a poslem minulosti.

Historia vero testis temporum, lux veritatis, vita memoriae, magistra vitae, nuntia vetustatis.
 (Marcus Tullius Cicero)
***
Motto:
„Historia magistra vitae – historie učitelka života, to je krásné heslo, ale nefunguje. Víte, já si myslím, že lidé se z té historie moc nepoučili a nepoučí. Oni si z ní vyberou to, co potřebují, a znovu a znovu dělají ty samé chyby. Třeba chyby athénské demokracie byly vnitřním konfliktům mezi jednotlivými skupinami, a tak se roztříštěná athénská společnost neubránila makedonskému království a bylo po demokracii. Historik z doby helénistické Polytbios už před 2200 lety popsal tuto teorii ústavy, která se podle něj neustále mění, zjednodušeně takto: napřed je království, první král je mírumilovný a spravedlivý, jeho potomci a nástupci vychovávaní již v královské hodnosti se chovají panovačně a zhýrale, království se zvrhne, lid krále odstraní s pomocí aristokracie a nastává vláda aristokracie. Lidé si oddychnou. Zpočátku se aristokraté chovají spravedlivě a uvážlivě, jenomže opět – jejich zhýralí potomci chtějí více a více moci a myslí si, že to takto bude navždycky, stanou se z nich oligarchové a přestanou se starat o své poddané, lid proti nim povstane, svrhne je a nastolí demokracii. Lidé si spravují svůj stát. Jenomže nastanou spory, občané, kteří už neznají minulost svých předků, si řeknou: ,Svoboda projevu? Možnost cestování? To je tak samozřejmé!‘ Pak přijdou jedinci, kteří chtějí získat víc moci, než by jim příslušela, nakonec spory vyústí v zánik, přijde nějaký samovládce – tyran a začíná to znovu od království.“

Univ. prof. PhDr. Pavel Oliva, DrSc. (* 1923) patří k předním odborníkům v historii starověku. Působil ve vědeckých ústavech AV ČR, přednášel na zahraničních univerzitách, zastupoval českou vědu o antických studiích na zahraničních kongresech.

***

Konfucius

„Jak mohou lidé zbabělí a nečestní sloužiti knížeti? Takoví se třesou strachem, zda budou schopni úřad vykonávat. Ve chvíli, kdy úřad dostanou, třesou se strachem, aby o něj nepřišli. Začnou-li se třást strachem, aby o úřad nepřišli, není nic, čeho by nebyli schopni, aby si úřad udrželi.“

***

Když stoupáš po schodech nahoru, uctivě zdrav ty, které předbíháš - budeš je zřejmě potkávat, až poletíš dolů.

Pazourek