Klikni na obrázek  odkaz na oficiální stránky SDH

Až do roku 1884 v obci Stolany nebylo žádného hasícího požárního náčíní jen pár střešních žebříků, háků a plátěných košíků na vodu. Ve dvoře byla v kolně uzamčená stříkačka panská, soustavy staré, která ke svému účelu nevyhovovala.

V tomto roce dne 28. dubna dopoledne vznikl požár ve stodole mlýna pana Františka Buřvala v Červenci.

Pan Václav Skalický ( č.p.45. a 22. ) byl tou dobou právě na poli, odkud záhy oheň zpozoroval, pospíchal k panu Janu Kulhánkovi, kováři, který měl stříkačku ze dvora při požáru říditi. Přispěchali do dvora. Kolna byla zamčena na zámek, ale klíč nebylo možno najíti. Urazili zámek a stříkačku vytlačovali ven, což nebylo nijak lehké. Mezi tím přisedli na stříkačku ještě dva dělníci jeden kočí s koňmi s pole a zapřáhli je a jeli po dlouhé louce ( pole ) ke mlýnu.

Stříkačku ustavili na hráz rybníka u mlýna, naplnila se ihned vodou, ale při největší námaze v  námraze nebylo možno střechu řádně postříkat - jen to cvrkalo. Kdyby byla řádná stříkačka, byl by se mlýn zachránil. Ale, jak známo, jest to samota, nebylo tu hned dostatek lidí k ručnímu hašení, chytla kolna přistavěná k mlýnu a od ní shořel celý mlýn.

V této době vznikla myšlenka opatřiti do obce řádnou novou stříkačku, řádné náčiní a zříditi hasičský sbor.

Pan Václav Skalický v tomto období byl starostou obce, a v krátké době svolal schůzi zastupitelstva a uvedl tuto záležitost v program. Že měl již zkušenosti s výkony nových hasících strojů a znal obětavost dobrovolně utvořených sborů, vysvětlil zastupitelstvu důležitost tohoto konání, což bylo většinou schváleno. Opatřil od sboru hasičského v Chrudimi stanovy pro náš sbor, vydal vyhlášky do obce Sobětuch i Stolan ( tehdy tvořily jednu politickou obec ) o přihlašování se k novému sboru. Stanovy byly zaslány ke schválení a byly v krátké době místodržitelstvím schváleny a potvrzeny.

Do stanovené doby se přihlásilo 35 členů z obou obcí. Po dalších poradách byla objednána čtyřkolová stříkačka, pomocí dvojáku dvouproudá, několik dílů hadic a několik žebříků s háky, což vše dodala firma Čermák v Teplicích, jejíž stroje byly tenkráte pro jejich výkonnost a lehkost za nejlepší uznány.

Ještě v tomto roce na podzim se započalo s nácvikem. Za cvičitele byl požádán pan Ludvík Mecl  z Heřmanova Městce, který v tomto oboru velice zkušený a časté cvičení jak s mužstvem, tak si při stroji a vše jiné přesně prováděl a dokonale vycvičil.

Mezi tím se pro mužstvo pořídil pracovní oblek, provedly se volby činovníků a byli zvoleni: pan V. Skalický starostou sboru, p. Moric Šnor velitelem, p. Fr. Roztočil ze Sobětuch podvelitelem, p.Jan Kulhánek a p.Ant. Velebný četaři.

V době zimní se konaly schůze, přednášky a vycházky do okolních obcí. Z jara roku 1885 byla zakoupena potřebná výstroj pro mužstvo. Obec s pomocí občanů postavila při vozové váze kůlnu pro stříkačku a náčiní a na straně druhé sborovnu se zařízením, tj. lavičkami, stolkem a věšáky. Tu se konaly schůze a zápisy, vybíraly se měsíčně členské příspěvky po 30 kr. Sbor si vedl účty samostatně.

V tomto roce ( 1885 ) se v naší obci konaly přípravy na hlavní,tj. veřejné cvičení, dala obec postaviti cvičírnu ( lešení ) jakých se tehdy ke cvičení používalo, a cvičení se také ještě v tomto roce slavnostním způsobem, za přítomnosti župního starosty p.Dr. Jana Figára a jiných hodnostářů, mnoha okolních sborů a velkého účastenství obecenstva z okolních obcí, konalo. Stalo se tak k úplné spokojenosti přítomných a největší pochvale sboru.

Sbor setrval společně ve svém působení až do roku 1888, poněvadž bylo ještě mnoho věcí zapotřebí, zejména hadic, a obec byla zařízením sboru, stálými výlohami obtěžována, usnesli se a požádali zemský výbor král.Českého o podporu na zakoupení stříkačky a hadic pro obec Sobětuchy. Podařilo se obdržet subvenci 500 zl., za které se stříkačka pořídila, výzbroj se dle příplatku Sobětuch a potřeby pro mužstvo rozdělila a tak vznikly dva samostatné sbory.

 

V době pozdější se stala i obec Sobětuchy samostatnou, změnila se představenstva a zastupitelstva, měnili se i členové sboru.

 

 

Dějiny jsou svědky časů, světlem pravdy, živou pamětí, učitelkou života a poslem minulosti.

Historia vero testis temporum, lux veritatis, vita memoriae, magistra vitae, nuntia vetustatis.
 (Marcus Tullius Cicero)
***
Motto:
„Historia magistra vitae – historie učitelka života, to je krásné heslo, ale nefunguje. Víte, já si myslím, že lidé se z té historie moc nepoučili a nepoučí. Oni si z ní vyberou to, co potřebují, a znovu a znovu dělají ty samé chyby. Třeba chyby athénské demokracie byly vnitřním konfliktům mezi jednotlivými skupinami, a tak se roztříštěná athénská společnost neubránila makedonskému království a bylo po demokracii. Historik z doby helénistické Polytbios už před 2200 lety popsal tuto teorii ústavy, která se podle něj neustále mění, zjednodušeně takto: napřed je království, první král je mírumilovný a spravedlivý, jeho potomci a nástupci vychovávaní již v královské hodnosti se chovají panovačně a zhýrale, království se zvrhne, lid krále odstraní s pomocí aristokracie a nastává vláda aristokracie. Lidé si oddychnou. Zpočátku se aristokraté chovají spravedlivě a uvážlivě, jenomže opět – jejich zhýralí potomci chtějí více a více moci a myslí si, že to takto bude navždycky, stanou se z nich oligarchové a přestanou se starat o své poddané, lid proti nim povstane, svrhne je a nastolí demokracii. Lidé si spravují svůj stát. Jenomže nastanou spory, občané, kteří už neznají minulost svých předků, si řeknou: ,Svoboda projevu? Možnost cestování? To je tak samozřejmé!‘ Pak přijdou jedinci, kteří chtějí získat víc moci, než by jim příslušela, nakonec spory vyústí v zánik, přijde nějaký samovládce – tyran a začíná to znovu od království.“

Univ. prof. PhDr. Pavel Oliva, DrSc. (* 1923) patří k předním odborníkům v historii starověku. Působil ve vědeckých ústavech AV ČR, přednášel na zahraničních univerzitách, zastupoval českou vědu o antických studiích na zahraničních kongresech.

***

Konfucius

„Jak mohou lidé zbabělí a nečestní sloužiti knížeti? Takoví se třesou strachem, zda budou schopni úřad vykonávat. Ve chvíli, kdy úřad dostanou, třesou se strachem, aby o něj nepřišli. Začnou-li se třást strachem, aby o úřad nepřišli, není nic, čeho by nebyli schopni, aby si úřad udrželi.“

***

Když stoupáš po schodech nahoru, uctivě zdrav ty, které předbíháš - budeš je zřejmě potkávat, až poletíš dolů.

Pazourek