Archeologie a stavebnictví

Současný bouřlivý rozvoj průmyslových zón, rychlostních komunikací, nákupních center a satelitních městeček sice popohání ekonomiku, ale zároveň devastuje krajinu dosud nevídaným způsobem. Je smutné, že denně zabíráme pro podobné stavby nejkrásnější kousky volné krajiny (často s nejlepší půdou), zatímco staré tovární komplexy či kasárna uprostřed měst zejí prázdnotou a není pro ně využití. Je totiž mnohem levnější vybudovat novou halu na poli, než přestavět či zrekonstruovat starý objekt. Postavili jsme na hlavu starou pravdu, že není nic cennějšího než voda a půda. Sedlák, lpící na rodné hroudě a odmítající vydat v plen své políčko zděděné po předcích, je označen za brzdu pokroku a políčko je mu vyvlastněno.

Spějeme mílovými kroky k tomu, že naše krásná kopcovitá krajina s roztroušenými malebnými vesničkami se v blízké budoucnosti stane jedním obrovským, ohyzdným městem. Krajinu ovládnou auta, pro turisty, trempy, vodáky a jinou zvěř nebude místo. Kvůli zážitkům z přírody budeme létat do dalekých krajin letadly, která za jeden let spotřebují víc kyslíku, než my za celý život...

Kdyby se tolik nestavělo a archeologové si mohli zakopat tam, kde to považují za důležité, vybírali by si nepochybně jiná místa, a kopali by jiným způsobem. V současné době jim ale většinou nezbývá nic jiného, než sledovat stavby a provádět záchranné (předstihové) výzkumy. Výsledky jejich práce jsou pak do jisté míry stejné, jako když počítač náhodně vybírá body nebo sestavuje čísla. Je to podivná mozaika, ve které toho hodně chybí a skoro nikdo se v ní nevyzná.

V otázce, co je ještě záchranný výzkum, existuje velký rozpor. Když to trochu přeženeme, představte si, že výkop zasáhne například kostrový hrob a ze stěny čouhají kosti dolních končetin. Archeologové by potřebovali vykopat ten hrobeček celý, aby věděli, kdo v něm byl pohřben a kdy - jinak to není výzkum. Nemají ani zaručeno, že zbytek hrobu nezničí majitel pozemku nějakým dalším výkopem, ke kterému už je nezavolá.(Příručka amatérského archeologa aneb do mrtvých se nekope,Jan Hajšman, Milan Řezáč, Petr Sokol,Robert Trnka,str.163).

INFORMACE PRO STAVEBNÍKY !

V případě provádění stavební nebo jiné činnosti na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci nebo osoby tuto činnost provádějící, povinni již od doby přípravy tento záměr oznámit Archeologickému ústavu Akademie věd České republiky Praha, v.v.i. (dále "Archeologický ústav") a umožnit jemu, či oprávněné organizaci, popř. osobě oprávněné k výzkumům provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Současně s oznámením Archeologickému ústavu doporučujeme pro urychlení výzkumu písemně, případně telefonicky nebo e-mailem kontaktovat i oprávněnou organizaci.

Celé správní území ČR je obecně považováno za území s archeologickými nálezy, vyjma míst vytěžených, popř. po těžbě rekultivovaných. a archeologicky zkoumaných. Informace o tom, zda se v konkrétním případě jedná o území s archeologickými nálezy, poskytne oprávněná organizace vždy za oblast své působnosti.

K žádosti o vyjádření ke stavební či jiné činnosti, zda-li se jedná o území s archeologickými nálezy, je nutné oprávněné organizaci poskytnout:

a) název stavební akce, včetně lokalizace dané adresou či parcelačním číslem, jméno a příjmení a adresu stavebníka, popř. kopii územního či stavebního povolení.

b) kopii snímku katastrální mapy

c) v případě potřeby může být vyžádána i jiná dokumentace

Záchranné archeologické výzkumy jsou hrazené oprávněnou organizací v případě, že stavebníkem jsou fyzické osoby a stavba nevznikla v souvislosti s jejich podnikáním (např. stavba rodinného domu pouze pro bydlení).

Záchranné archeologické výzkumy jsou hrazené stavebníkem v případě, že je stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost provedení záchranného archeologického výzkumu.V případě archeologického výzkumu uzavře oprávněná organizace se stavebníkem (vlastníkem pozemku) dohodu o podmínkách záchranného archeologického výzkumu. Po ukončení záchranného archeologického výzkumu vydá oprávněná organizace na žádost stavebníka potvrzení o splnění podmínky archeologie pro potřeby orgánů státní správy.

Z výše uvedených důvodů je ze strany investora stavby bez výjimky nutné, aby dodržoval zásady platné legislativy v podobě památkového zákona, kde je jednoznačně ustanovena tzv. ohlašovací povinnost. Znamená to, že každý stavebník má povinnost předem oznámit svůj stavební záměr, aby organizace oprávněné k provedení archeologického výzkumu mohly včas a s dostatečným předstihem zasáhnout a obeznámit investora s časovou a finanční náročností případného archeologického výzkumu v místě stavby, a ten byl schopen zvážit rizika spojená se stavbou a nutností provedení záchranného archeologického výzkumu.

V ideálním případě dojde na obou zúčastněných stranách na straně stavebníka i archeologické památkové péče ke shodě, která vede k plynulému uskutečnění jak archeologického výzkumu, tak i stavby samotné. Nutno ovšem konstatovat, že současná situace při výstavbě novostaveb ve městech se ideálu značně vzdaluje. Samotná politika měst,vesnic, která nedbají svého historického potenciálu nejen v případě architektury, ale ani v případě starších historických struktur, nahrává nekalým praktikám investorů staveb. Kvůli všeobecné kulturní i historické lhostejnosti stavebníků je na prvním místě vždy finanční stránka stavebního projektu, přičemž jsou opomíjeny základní principy historických souvislostí a v mnoha případech dochází i k porušování zákonů. Neochota komunikovat s odbornými institucemi často vede zbytečně k nenahraditelným ztrátám na historických artefaktech, jejichž počet není nevyčerpatelný. Platná legislativa není v tomto případě šikanou vůči investorům, ale je třeba ji vnímat jako ochranu vyšších hodnot naší společnosti.