19. 9. 2011 při výměně původní dřevěné propusti v hlavní hrázi. Z dřevěných jedlových žlabů byly odebrány vzorky na dendrochronologické datování -

Za panování Václava Heřmana Plesa ze Sloupna byl založen nynější Panský rybník, což mimo jiné plasticky dokládá nález redukční radélkem zdobené keramiky z konce 15. až poloviny 16. století pod spojovací hrází a datum skácení dřeva na propust v hlavní hrázi /1587 – 158

19. 9. 2011 při výměně původní dřevěné propusti v hlavní hrázi. Z dřevěných jedlových žlabů byly odebrány vzorky na dendrochronologické datování -          1587 až 1588.......

I přes minimální terénní odkryv se podařilo doložit existenci archeologických situací pod hladinou Panského rybníka. Naše zjištění lze shrnout do několika bodů.

1. Nejstarší sídlištní aktivity na břehu Stolanského potoka dokládá nález esovitě profilované misky z pozdní doby laténské. V tomto období se v okolí obce koncentruje výrazné osídlení, související se zázemím oppida v Českých Lhoticích. Četné nálezy keramiky, mazanice, strusky a železných předmětů svědčí o dlouhodobém intenzivním využívání přírodních zdrojů. Laténské nálezy se koncentrují na 8 nalezištích. Znovu byly obsazeny místa dřívějších pravěkých sídlišť severně a severozápadně od obce, nově vznikly osady na jižním okraji obce na pravém břehu Červeného potoka .

2.  na přelomu 12. a 13. století vznikla u kostela sv. Mikuláše osada, jejíž obyvatelé užívali keramiku se zřetelnými moravskými vlivy. Před polovinou 13. století registrujeme zhušťování osídlení blíže k jádru dnešní obce. Pravá revoluční změna proběhla ve 13. století. Rozptýlené sídlištní buňky byly „sceleny“ do podoby vrcholně středověké vsi. Stolany byly asi typickou ulicovou vsí rozkládající se po obou březích potoka s kostelem na mírném návrší. Obec je poprvé zmiňována k roku 1229 v majetku opatovického kláštera (CDB II, 324). Z výzkumu byla získána poměrně početná a chronologicky jednotná kolekce mladohradištní a pozdně hradištní keramiky

3. na konci 16. století, někdy v letech 1587 až 1588 nechal Václav Heřman Ples ze Sloupna založit nynější Panský rybník. Nevíme, nakolik přetrvávala tradice o osídlení na břehu potoka, každopádně rčení „Václav Heřman Ples zatopil ves, zahubil lidi, nasadil ryby“ má reálný základ.

Archeologický výzkum v roce 2011 prokázal, že jakékoli stavební aktivitě na lokalitě musí předcházet záchranný archeologický výzkum ve smyslu §22 zákona č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zpráva o záchranném archeologickém výzkumu

provedeném na základě smlouvy č. 42/2011

na lokalitě Stolany

akce: Oprava a odbahnění rybníků Stolany ppč. 106/1, 81/1, 82/1

PhDr. Jan Musil,

 

*********************************************************************************************************************************

Haltýře, mlíčnice 1. Roubená nebo zděná stavba o obdélníkovém nebo čtvercovém půdorysu, vysoká asi 1 m, opatřená valbovou nebo sedlovou střechou krytou šindelem nebo jinou krytinou. Haltýře stávaly nejčastěji ve skupinách nebo řadách u potoka na návsi nebo byly umístěny v bezprostřední blízkosti usedlosti. Haltýřem protékala voda; uprostřed nad vodou byla prkenná lávka sloužící k ukládání nádob s mlékem nebo jinými potravinami, které se tímto způsobem ochlazovaly. Vyskytovaly se zejména na západní Moravě a v jihovýchodních Čechách. 2. Malá dřevěná nádrž s průtokem vody k sádkování menšího počtu ryb (jižní Čechy). Pro haltýř se v tomto významu používá i označení "mlíčnice", "mlíčňák" (lit. 016: V. Frolec, str. 59-60).Autor hesla Haltýř, mlíčnice z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka).

 

 

Dějiny jsou svědky časů, světlem pravdy, živou pamětí, učitelkou života a poslem minulosti.

Historia vero testis temporum, lux veritatis, vita memoriae, magistra vitae, nuntia vetustatis.
 (Marcus Tullius Cicero)
***
Motto:
„Historia magistra vitae – historie učitelka života, to je krásné heslo, ale nefunguje. Víte, já si myslím, že lidé se z té historie moc nepoučili a nepoučí. Oni si z ní vyberou to, co potřebují, a znovu a znovu dělají ty samé chyby. Třeba chyby athénské demokracie byly vnitřním konfliktům mezi jednotlivými skupinami, a tak se roztříštěná athénská společnost neubránila makedonskému království a bylo po demokracii. Historik z doby helénistické Polytbios už před 2200 lety popsal tuto teorii ústavy, která se podle něj neustále mění, zjednodušeně takto: napřed je království, první král je mírumilovný a spravedlivý, jeho potomci a nástupci vychovávaní již v královské hodnosti se chovají panovačně a zhýrale, království se zvrhne, lid krále odstraní s pomocí aristokracie a nastává vláda aristokracie. Lidé si oddychnou. Zpočátku se aristokraté chovají spravedlivě a uvážlivě, jenomže opět – jejich zhýralí potomci chtějí více a více moci a myslí si, že to takto bude navždycky, stanou se z nich oligarchové a přestanou se starat o své poddané, lid proti nim povstane, svrhne je a nastolí demokracii. Lidé si spravují svůj stát. Jenomže nastanou spory, občané, kteří už neznají minulost svých předků, si řeknou: ,Svoboda projevu? Možnost cestování? To je tak samozřejmé!‘ Pak přijdou jedinci, kteří chtějí získat víc moci, než by jim příslušela, nakonec spory vyústí v zánik, přijde nějaký samovládce – tyran a začíná to znovu od království.“

Univ. prof. PhDr. Pavel Oliva, DrSc. (* 1923) patří k předním odborníkům v historii starověku. Působil ve vědeckých ústavech AV ČR, přednášel na zahraničních univerzitách, zastupoval českou vědu o antických studiích na zahraničních kongresech.

***

Konfucius

„Jak mohou lidé zbabělí a nečestní sloužiti knížeti? Takoví se třesou strachem, zda budou schopni úřad vykonávat. Ve chvíli, kdy úřad dostanou, třesou se strachem, aby o něj nepřišli. Začnou-li se třást strachem, aby o úřad nepřišli, není nic, čeho by nebyli schopni, aby si úřad udrželi.“

***

Když stoupáš po schodech nahoru, uctivě zdrav ty, které předbíháš - budeš je zřejmě potkávat, až poletíš dolů.

Pazourek