První světová válka sice z území pozdějšího Československa zasáhla přímo pouze malý díl východního Slovenska a Podkarpatské Rusi, ale život obyvatel Českých zemí a Slovenska ovlivnila nesmírně. Život asi každého obyvatele Českých zemí a Slovenska ovlivnila svým výsledkem - vznikem samostatného státu - ale, mnohdy tragicky, i ve čtyřech předcházejících letech svým průběhem. Podle odhadů (neboť přesná čísla nejsou k dipozici) připravila o život asi 250 000 mužů z území budoucí České republiky a okolo 80 000 z budoucího Slovenska. Češi s Slováci v rámci rakousko-uherské armády bojovali na všech válčištích světové války - v Haliči a Ukrajině, v Srbsku, Makedonii a Albánii, v Itálii a Slovinsku, ale i ve Francii, v Rumunsku, Turecku a dalších méně známých bojištích. Legionáři pak na několik měsíců ovládli transsibiřskou magistrálu a byli zataženi do ruské občanské války, během níž bojovali na obrovském ruském území, aby nakonec domů putovali různými cestami kolem světa.(Signum belli 1914)
Mobilisováni jsou tito občané : Alinč Josef ( * 1879 / Rusko / z č. 20 ) i jeho dva synové. Bílek František ( * 1898 / Itálie ). František Doležal, Flídr Josef a Antonín ( č.9 a č. 22 / Rusko ); Haisl Josef ( *1849 / Itálie / č.8 ); Horák Josef ( * 1898 / Rusko ).
Kulhánek Václav ( *1881 ); J. Markalous ( * 1878 / Rusko ); František Musil ( *1898/ Itálie ) Petrus František ( * 1892 / Itálie ) a Alois ( * 1896 / Rusko ); Petruš Antonín (* 1874 / Francie ); Petružálek Josef ( *1880 / Rusko ); Petržílek Ferdinand ( * 1891 / Rusko ) a František ( * 1895 / Rusko ); Šňor Václav ( * 1880 / Rusko ); Venzara Jaroslav ( * 1893 / Rusko ); Záruba František( * 1891 / Rusko ); ing.št.kap. František Korbel; Václav Nevečeřal; Václav Pleskot; František Konrád ( * 1891 ) a Bohuslav ( * 1891 ). Jan Konrád ( * 1873 / Itálie ) a Josef ( *1896 / Itálie ).
František Holzman ( * 5.12 1885 ) v Mlázovicích. 26.7 1914 byl povolán k vojenské službě válečné. Na Rakousko Ruské frontě lehce zraněn ( Zamoška 27.8 1914 ) a byl zajat a odvezen na Sibiř. Potom se dostal do legií a bojoval v řadě měst. V Moskvě, Novo – Nikolajevsk, Krásnojarsk, atd. Na frontě Jekatěrinburské a Relebejské se účastnil bojů proti bolševikům se 3.ČSL střeleckým plukem Jana Žižky z Trocnova. Dne 13.11 1918 onemocněl na akutní bronchitidu a lehkým zápalem průdušnice a byl odeslán z fronty do nemocnice v Ufě, načež byl uznán za neřadového vojína a převelen k ČSL radiorotě na Rusi. 27.10 1919 onemocněl na cestě do vlasti ve Vladivostoku skvrnitým tyfem a jen velkou obětavostí a bdělostí bratří sanitářů a bratra lékaře zůstal při životě. Potom jako invalida a rekonvalescent byl odeslán lodí Trag os Montes dne 13.7 1919 do vlasti, kam přes Šanghai, Singapur, Lolombo, Port- Said a Terst dne 9.2 1920 se šťastně dostal. ( Autor Stolanské kroniky a učitel od srpna r.1920 ve Stolanech ).
Zranění: Rok 1915-1916 Josef Sláma, Václav Kulhánek, František Plechač, J. Málek, J. Starý, Vincenz Kňava.
Padlí občané Stolan za 1.světové války.( Deska je umístěna ve zdejším kostele ). Josef Doležal (* 1897, + 1916 1.10 ),
Josef Musil ( *1899, + 1917 2.10 ), František Polívka (*1897, +1916 25.9 ), Francouz Václav ( * 1881, +1915 11.7 ) a Josef ( *1896, +1915 13.9 ), Josef Nepovím ( * 1884, +1917 4.5 ), Arnošt Pavlík ( *1885, + 1918 20.11), František Joska ( * 1882, +1918 26.10 ), František Kopecký ( * 1883, +1919 15.1 ), Josef Koreček ( *1891, +1916 27.6 ), Josef Kňava ( *1893, +1916 5.11 ), Bohuslav Buřval ( *1894, +1918 5.6 ).
