Přírodní poměry obce

  Zeměpisná šířka: 49° 55´ 31“

Zeměpisná délka: 15° 44´ 27“

Nadmořská výška: 284 - 288 m

Klimatické podmínky: podnebí je poměrně teplé a suché.

Průměrná roční teplota: se pohybuje okolo 8°C, ve vegetačním období kolem 14°C.

Průměrné roční úhrny atmosferických srážek: dosahují 600-650 mm.

Počet dnů se sněhovou pokrývkou: se pohybuje v průměru okolo 50.

Z geomorfologického hlediska zaujímají Stolany okraj polabské roviny mezi Chrudimskou a Heřmanoměstskou tabulí. Plošně zabírají i část úpatí Železných hor.

Původní flóra byla tvořena dubo-habrovými háji, v okolí potoka luhy a olšinami.

Současná vegetace na území Stolan se řadí do svazu Černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum).

Z geologického hlediska se zde vyskytují slínité prachovce, prachovce, pískovce, spraše a sprašové hlíny, jíly a štěrky.

Typ půdy: hnědozem typická a luvická (vznikly na spraši a sprašových hlínách)

Příloha pamětní knihy obce Stolany

ÚSTŘEDNÍ ARCHIV ZEMĚMĚŘICTVÍ A KATASTRU

umožňuje bezplatné prohlížení svých archiválií a v případě map stabilního katastru i archiválií spolupracujících archivů - Národního archivu v Praze, Moravského zemského archivu v Brně a Zemského archivu v Opavě.

 

Katastry

Základní kostru těchto pramenů tvoří tzv. katastry - soupisy majetku, resp. držby nemovitostí, provedené tehdejší státní správou jako podklad pro vybírání daní (tzv. berně). Katastry a zvláště jejich publikované části však představují pouze zlomek písemných pramenů k poznání naší vesnické zástavby. Další prameny, využívané zejména při podrobnějším sledování dějin jednotlivých usedlostí, jsou zejména zápisy v tzv. gruntovních neboli pozemkových knihách, vedených v minulosti na správě jednotlivých panství .

Berní rula

Berní rula je náš nejstarší katastr, vzniklý v období hospodářské konsolidace po dlouhodobém rozvratu a devastacích za třicetileté války, uzavřený roku 1654. Představuje soupis a popis všech obcí (vesnic, městeček i měst) podle jednotlivých panství a tehdejších krajů. Pro operativní přehled údajů o obcích v Berní rule má význam zejména dvousvazková souhrnná edice: Karel Doskočil, Popis Čech r. 1654. Na konci druhého svazku je uveden velmi cenný přehledný seznam obcí, uvádějící i jejich případné někdejší německé názvy. V seznamu jsou uvedeny rovněž obce, které v době pořízení berní ruly ještě neexistovaly - v těchto případech je tu uvedena značka "R Ø" a stručná charakteristika způsobu a doby vzniku obce.

 

Tereziánský katastr

Druhý katastr pochází z 18. století. V souladu se zadáním zpracování podkladu je ale podrobnější a je členěn na dvě majetkové složky - část poddanskou (tzv. rustikál, ve svazcích 1 a 2) a část panskou (tzv. dominikál, svazek 3). Rozdělení usedlostí podle výměry půdy je přesnější a podrobnější. Uvedeny jsou i další zajímavé údaje, které mohou nepřímo informovat o životě vesnice včetně vlivu na zástavbu: bonita půdy, počet domů bez pozemků a zejména tzv. adminikula, charakterizující specifické místní poměry v zemědělské výrobě (chmel, len, dobytkářství) i případné další možnosti obživy (odbyt a prodej výrobků, vorařství, předení, obchodní možnosti). Vesnice na panství jsou seřazeny a očíslovány, přičemž pod příslušným číslem jsou dole pod soupisem poznámky s řadou dalších zajímavých údajů, týkajících se především řemeslníků, kteří byli v obci (včetně stavební řemesel - tesaři, zedníci, vápenící), i dalších profesí, spjatých často se specifickými stavbami (mlýny, olejny, sklárny apod.).

Důležitou součástí tereziánských reforem je první číslování domů, provedené v letech 1770-1771, pro vesnice závažná tím, že (na rozdíl od měst) ve většině z nich nebylo číslování později měněno, a tvoří tudíž často vynikající orientační přehled o vývoji zástavby přinejmenším ve dvou posledních staletích. Číslovány byly všechny majetkově samostatné obytné stavby v plynulém a logickém pořadí. Číslování mělo začít buď veřejnou nebo jinak významnou stavbou (zpravidla panským sídlem, popř. farou, často to byla i rychta, případně nejbohatší usedlost), nebo na přirozeném okraji zástavby (pak to mohla být i chudá chalupa na kraji vesnice). Číslování mělo postupovat uzavřeným okruhem po směru chodu hodinových ručiček. Popisná se tato čísla snad nazývala proto, že byla při číslování na domy přímo napsána, resp. namalována, a při úpravách znovu obnovována - od té doby platí povinnost označení domu zvenčí viditelným popisným číslem. Dochovaný (nebo zjištěný) uzavřený okruh prvního číslování tudíž můžeme považovat za věrohodnou informaci o sídelním stavu obce v roce 1771. Další popisná čísla byla přidělována postupně, vždy při novém vysazení dalších objektů, což je na situaci obce s vynesenými popisnými čísly dobře patrné .

Dochované první číslování domů můžeme tudíž v každé obci považovat za cenný, se zástavbou stále spjatý doklad a také pramen poznání jejích dějin. Další existence tohoto číslování je tedy nanejvýš žádoucí, a naopak jeho rušení nebo deformování (např. odlišným číslováním rekreačně využívaných staveb nebo přidělováním starých popisných čísel, "uvolněných" demolicemi, novostavbám na jiných místech) je nesprávné a nežádoucí, protože ochuzuje obec o doklad jejího historického sídelního vývoje .

Josefský katastr

Další, opět podrobnější přehled pro daňové účely byl pořízen za vlády Josefa II. v letech 1785-1789. Moderně nebyl dosud zpracován a publikován, takže jeho případné studium je možné pouze z originálních písemností, uložených pro českou část uzemí ve Státním ústředním archívu v Praze a pro část moravskou a slezskou v Moravském zemském archivu v Brně .

Stabilní katastr

Nejznámější a pro poznání historické zástavby vesnice nejdůležitější je tzv. katastr stabilní, pořízený pro naše území během 2.čtvrtiny 19.století. Písemné materiály katastru nejsou publikovány, takže zájemci je mohou studovat výhradně v originále (Státní ústřední archiv v Praze pro Čechy, Moravský zemský archiv v Brně pro Moravu a Slezsko). Spis každé obce začíná protokolem stavebních parcel včetně uvedení popisného čísla domu, resp. usedlosti .

Pro získání informací o vesnické zástavbě má stabilní katastr mimořádnou důležitost tím, že jeho součástí už bylo také zhotovení dodnes dochovaných pozemkových map. Mapování bylo provedeno promyšleným a jednotným způsobem v měřítku 1:2880. Měřítko umožňuje relativně přesné zachycení jednotlivých objektů a jeho vhodnost dokládá i skutečnost, že toto mapování dalo základ všem dalším, tzv. katastrálním mapám. Všechny parcely na těchto mapách jsou označeny čísly - zvlášť stavebními (v intravilánu) a pozemkovými, která většinou dodnes platí. Mapy stabilního katastru zachycují sídla a krajinu ve velice důležitém období před nástupem průmyslových proměn .

K významným přednostem map náleží také jejich barevnost, která přispívá k jejich čitelnosti, názornosti a také pozoruhodné výtvarné kvalitě. Barevně rozlišené jsou na mapách stabilního katastru také stavby - kromě karmínově položených veřejných budov (kostely, zámky, radnice) jsou objekty značeny červeně nebo žlutě.Podle instrukcí k provádění map se takto měly označovat zděné nebo dřevěné objekty, ale ukazuje se, že skutečnost byla složitější. Červená totiž označuje velké množství objektů do značné míry dřevěných a rozdíly (byť výrazně v menším počtu) lze sledovat i v opačném případě, tzn. u zděných staveb označených žlutě. Rozbor těchto případů vedl k závěru, že naplnění pokynů bylo podmíněno hledisky kvality staveb, důležitými v tehdejší době, tzn. především protipožárním zabezpečením. Stavbu sice dřevěnou, ale s důkladným zděným topeništěm a hlavně zděným komínem (což nebylo tehdy na venkově ještě příliš obvyklé), která měla navíc roubenou konstrukci stěn v izolačním hliněném omazání "hliněném kožichu" a na střeše alespoň šindelovou nebo dokonce už keramickou krytinu, bylo zřejmě žádoucí odlišit od dřevěné stavby, která měla ještě dřevo hliněný komín a slaměnou krytinu. Důvěryhodná je tedy zejména barva žlutá, a mezi červeně značenými objekty je třeba počítat s určitým (někdy zřejmě i dosti značným) podílem staveb alespoň zčásti dřevěných .

Pro mapy stabilního katastru se rovněž dochovaly tzv. indikační skici - rukopisné, už v měřítku provedené koncepty map před jejich definitivním vyrýsováním. Indikační skici se nalézají spolu s písemným materiálem stabilního katastru rovněž ve Státním ústředním archívu v Praze a v Moravském zemském archivu v Brně .

********

Obcí protéká potok „Červený“ neboli „Stolanský“ (v Kozojedech se vlévá do Markovického potoka). Přímo v obci se náchází Panský rybník (hasičská vodní nádrž a zimoviště labutí), byl založen v letech /1587 – 1588/ knížetem Václavem Plesem Heřmanským ze Sloupna, který koupil od Rudolfa II. Stolany a vystavil zde tvrz.

Stolany náleží do teplé oblasti termofytika (Pardubické Polabí), tato oblast je již od neolitu zemědělsky využívaná. Dnes zde převažuje intenzivně obdělávaná zemědělská půda. Zachovány zůstaly malé ostrůvky lesů, zejména dubohabřin.

V 80.letech 20. století zde byly provedeny hospodářsko-technické rekultivace , řešil se zde vodní režim půdy. Tendence vedla k postupnému odvodnění mokřin, luk, odstranění různých zákrutů potoku, vymýcení břehových dřevin a různých překážek, které zadržovaly vodu na území Stolan. Díky těmto velkoplošným zásahům do krajiny, tu nalezneme velmi málo stanovišť s přirozenou vegetací. Lesy jsou tu maloplošné, spíše charakteru remízů v polních kulturách.

Rok 1954

Rok 2010

Snímky jsou z projektu plošné inventarizace kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných míst.

Kontaminovaná místa

Zorněním luk podél potoků byla odstraněna přirozená filtrace erozních splachů půdy, které s vodou zanášejí rybníky v dolní části katastru.

***

V rámci fungující socialistické zemědělské výroby se zde velkoplošně pěstoval česnek, obiloviny, zelenina (cukrovka, krmné plodiny, žampiony). V 70.letech se začalo pěstovat námelové žito. Na polích byl vybudován závlahový systém.

Z živočišné výroby se tu chovala prasata, krávy (dojnice) a sportovní koně.

Fauna: nížinné druhy obratlovců charakteristické pro lužní porosty, doubravy a dubohabřiny, žije zde stabilizovaná populace křečka polního (Cricetus cricetus)

Roku 2007 Stolany zasaženy povodní, zničen (rozlomen větrem 21.6. 2007) javor babyka – kandidát na strom roku 2007, (120-letý)

Roku 2010 Stolany zasaženy povodní (7.8)- u 7 domů vytopené sklepy v č.p.5, 40, 96, 99, 100, 109, 113 a zahrady výška hladiny u č.p 5 a č.p. 40 - 1m, průměrná výška hladiny potoka - 2m.

Vypuštěné rybníky z důvodů - budoucího vybagrování bahna ( únor 2011) zabránily větších škod na majetku.

Aktuálně: od  1. 1. 2014

Výzva občanům

 
Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2
 
Výzva
podle § 65 odst. 3 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon, vlastníkům nemovitostí a dalším oprávněným, kteří nejsou označeni v katastru nemovitostí dostatečně určitě
 
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vyzývá, podle § 65 odst. 3 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon, vlastníky nemovitostí a další oprávněné osoby, kteří nejsou označeni v katastru nemovitostí dostatečně určitě, jak vyžaduje katastrální zákon, aby se přihlásili ke svému vlastnictví uvedené nemovitosti u místně příslušného pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Seznam nemovitostí, jichž se tato výzva týká, je zveřejněn na webových stránkách Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových www.uzsvm.cz v sekci „Nabídka majetku“, v části „Nedostatečně určitě identifikovaní vlastníci“.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových tímto upozorňuje na skutečnost, že pokud se vlastník nemovité věci nepřihlásí ve lhůtě stanovené v § 1050, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tj. do 31. 12. 2023, má se za to, že ji opustil. Potom ve smyslu § 1045, odst. 2 tohoto zákona připadne opuštěná nemovitá věc do vlastnictví státu.
 
 
V Praze dne 6.3.2014                                                                              Ing. Miloslav Vaněk v.r.
                                                                                                           generální ředitel

Dějiny jsou svědky časů, světlem pravdy, živou pamětí, učitelkou života a poslem minulosti.

Historia vero testis temporum, lux veritatis, vita memoriae, magistra vitae, nuntia vetustatis.
 (Marcus Tullius Cicero)
***
Motto:
„Historia magistra vitae – historie učitelka života, to je krásné heslo, ale nefunguje. Víte, já si myslím, že lidé se z té historie moc nepoučili a nepoučí. Oni si z ní vyberou to, co potřebují, a znovu a znovu dělají ty samé chyby. Třeba chyby athénské demokracie byly vnitřním konfliktům mezi jednotlivými skupinami, a tak se roztříštěná athénská společnost neubránila makedonskému království a bylo po demokracii. Historik z doby helénistické Polytbios už před 2200 lety popsal tuto teorii ústavy, která se podle něj neustále mění, zjednodušeně takto: napřed je království, první král je mírumilovný a spravedlivý, jeho potomci a nástupci vychovávaní již v královské hodnosti se chovají panovačně a zhýrale, království se zvrhne, lid krále odstraní s pomocí aristokracie a nastává vláda aristokracie. Lidé si oddychnou. Zpočátku se aristokraté chovají spravedlivě a uvážlivě, jenomže opět – jejich zhýralí potomci chtějí více a více moci a myslí si, že to takto bude navždycky, stanou se z nich oligarchové a přestanou se starat o své poddané, lid proti nim povstane, svrhne je a nastolí demokracii. Lidé si spravují svůj stát. Jenomže nastanou spory, občané, kteří už neznají minulost svých předků, si řeknou: ,Svoboda projevu? Možnost cestování? To je tak samozřejmé!‘ Pak přijdou jedinci, kteří chtějí získat víc moci, než by jim příslušela, nakonec spory vyústí v zánik, přijde nějaký samovládce – tyran a začíná to znovu od království.“

Univ. prof. PhDr. Pavel Oliva, DrSc. (* 1923) patří k předním odborníkům v historii starověku. Působil ve vědeckých ústavech AV ČR, přednášel na zahraničních univerzitách, zastupoval českou vědu o antických studiích na zahraničních kongresech.

***

Konfucius

„Jak mohou lidé zbabělí a nečestní sloužiti knížeti? Takoví se třesou strachem, zda budou schopni úřad vykonávat. Ve chvíli, kdy úřad dostanou, třesou se strachem, aby o něj nepřišli. Začnou-li se třást strachem, aby o úřad nepřišli, není nic, čeho by nebyli schopni, aby si úřad udrželi.“

***

Když stoupáš po schodech nahoru, uctivě zdrav ty, které předbíháš - budeš je zřejmě potkávat, až poletíš dolů.

Pazourek