Po roce 1900 se v chrudimském okrese začala zakládat úvěrová hospodářská družstva, která úspěšně působila na rozvoj hospodářských poměrů všech vrstev drobného rolnictva. Tato společenstva zvaná Raiffeisenovy záložny nebo později Kampeličky poskytovala svým členům krátkodobé půjčky, povolovala běžné účty a provozovala společný nákup hospodářských potřeb pro své členy, zejména umělého hnojiva, strojů, dobytčí soli, krmiva a uhlí. Úroková míra zde byla pro všechny vkladatele stejná, 4%, z půjček nejvíce 5%. Koncem roku 1906 bylo v chrudimském okrese 10 Raiffeisenových záložen s 567 členy.

            Začátkem roku 1905 se rozhodlo několik zemědělců ze Stolan, jmenovitě Václav Skalický, Václav Pavlas, Václav Kabeš, Antonín Velebný a Josef Souček, založit v této obci Kampeličku. Proto svolali na den 16.dubna 1905 schůzi zástupců okolních obcí a spolek byl společně ustaven. Přihlásilo se 29 členů a obvod spolku byl stanoven takto: Stolany, Sobětuchy, Čejkovice, Pohled a Lhota Rabštejnská. Starostou spolku byl zvolen Václav Kabeš, pokladníkem Václav Skalický. Do konce roku 1905 vzrostl počet členů na 52. Stav vkladů byl koncem roku 1905- 2585.-Kč, stav zápůjček 1750.-Kč, běžné účty 1353.-Kč a obrat 13 292.-Kč. Počet vkladů v této době činil: do 100.-Kč - 18, od 100.-Kč do 1000.-Kč - 8 a nad 1000.-Kč - 3.

            Po roce 1905 počet členů stále vzrůstá, až koncem roku 1929 je jich 152. Rovněž stav vkladů stále vzrůstá a koncem roku 1929 vykazuje 973 000.-Kč. Stav zápůjček vzrůstá s vyjímkou let 1912-1915, kdy je 26 326.-Kč, pak klesá, protože za války se mohly uplácet dluhy, takže roku 1918 činí jen 7 722.-Kč, roku 1919 už 8 952.-Kč, pak však velmi vzrůstá, až roku 1929 činí 562 361.-Kč. Stav běžných účtů velmi kolísá, roku 1927 přestupuje 10 000.-Kč a roku 1929 vzrostl na 17 315.-Kč. Rovněž obrat kolísá, až roku 1929 dosahuje 2 362 688.-Kč. Reservní fond téhož roku činí 17 315.-Kč. Čistý zisk je 5 153,71 Kč

            Úřadovat se začalo dnem 1.července 1905 nejprve v místnostech u Václava Skalického, potom v hostinci Františka Pavlíka, druhého pokladníka spolku, nějaký čas ve škole, až v roce 1927 byla bývalá spolková kůlna přestavěna v úřadovnu č.p.65 ( po novém číslování převzal číslo Chvojka František). V roce 1918 po smrti pokladníka Františka Pavlíka se již jednalo o rozpuštění spolku, ale na pokyn krajského soudu byla likvidace odvolána a zvoleno celé nové představenstvo. Funkci pokladníka přijal učitel Jan Hrdý. Roku 1928 byly přijaty do obvodu i Vrcha.

            Kampelička obstarávala společný nákup uhlí, hnojiv a jiných hospodářských potřeb pro členy a poskytovala členům levný úvěr, i obcím a družstvům. Při pozemkové reformě bylo členům půjčeno 150 000.-Kč, vkladů bylo v té době vybráno 146 000.-Kč. Starostou spolku po Václavu Kabešovi (1905-1909) byl řídící učitel František Holub (1909-1912), od té doby vykonával tuto funkci František Zima. Náměstkové starosty byli Jan Kulhánek (1905-1909), po něm Josef Tatíček.

            Dne 10.února 1932 byla Kampelička ve Stolanech vyloupena. Lupiči, jejichž totožnost nebyla zjištěna, si otevřeli v noci klíčem dveře do síně i do úřadovny a hasákem se dobyli do ohnivzdorné pokladny, odkud uloupili 15 500.-Kč. Stalo se tak pravděpodobně v neděli v noci a loupež byla objevena až ve středu. Uloupený obnos byl Jednotou hospodářských společenstev uhrazen.

Kampelička v č.p.55 přibližně kolem roku 1940

Kampelička ve Stolanech byla zrušena v 50.letech.   

   Josef Smlsal

Dějiny jsou svědky časů, světlem pravdy, živou pamětí, učitelkou života a poslem minulosti.

Historia vero testis temporum, lux veritatis, vita memoriae, magistra vitae, nuntia vetustatis.
 (Marcus Tullius Cicero)
 

Motto:
„Historia magistra vitae – historie učitelka života, to je krásné heslo, ale nefunguje. Víte, já si myslím, že lidé se z té historie moc nepoučili a nepoučí. Oni si z ní vyberou to, co potřebují, a znovu a znovu dělají ty samé chyby. Třeba chyby athénské demokracie byly vnitřním konfliktům mezi jednotlivými skupinami, a tak se roztříštěná athénská společnost neubránila makedonskému království a bylo po demokracii. Historik z doby helénistické Polytbios už před 2200 lety popsal tuto teorii ústavy, která se podle něj neustále mění, zjednodušeně takto: napřed je království, první král je mírumilovný a spravedlivý, jeho potomci a nástupci vychovávaní již v královské hodnosti se chovají panovačně a zhýrale, království se zvrhne, lid krále odstraní s pomocí aristokracie a nastává vláda aristokracie. Lidé si oddychnou. Zpočátku se aristokraté chovají spravedlivě a uvážlivě, jenomže opět – jejich zhýralí potomci chtějí více a více moci a myslí si, že to takto bude navždycky, stanou se z nich oligarchové a přestanou se starat o své poddané, lid proti nim povstane, svrhne je a nastolí demokracii. Lidé si spravují svůj stát. Jenomže nastanou spory, občané, kteří už neznají minulost svých předků, si řeknou: ,Svoboda projevu? Možnost cestování? To je tak samozřejmé!‘ Pak přijdou jedinci, kteří chtějí získat víc moci, než by jim příslušela, nakonec spory vyústí v zánik, přijde nějaký samovládce – tyran a začíná to znovu od království.“

Univ. prof. PhDr. Pavel Oliva, DrSc. (* 1923) patří k předním odborníkům v historii starověku. Působil ve vědeckých ústavech AV ČR, přednášel na zahraničních univerzitách, zastupoval českou vědu o antických studiích na zahraničních kongresech.

***

Konfucius

„Jak mohou lidé zbabělí a nečestní sloužiti knížeti? Takoví se třesou strachem, zda budou schopni úřad vykonávat. Ve chvíli, kdy úřad dostanou, třesou se strachem, aby o něj nepřišli. Začnou-li se třást strachem, aby o úřad nepřišli, není nic, čeho by nebyli schopni, aby si úřad udrželi.“

***

Když stoupáš po schodech nahoru, uctivě zdrav ty, které předbíháš - budeš je zřejmě potkávat, až poletíš dolů.

Pazourek