Na hradě Rabštejnku u Chrudimi probíhá postupná obnova.

Zříceninu od Lesů ČR odkoupili Vít Novák, Aleš Sýkora, MUDr.Miroslav Gregor z okolních obcí, kteří se pokusí hrádek zachránit. Majitelé a dobrovolníci  ho chtějí zajistit proti dalšímu chátrání, zakonzervovat zdivo a obnovit některé původní prvky.

Záchranný archeologický průzkum provádí Regionální muzeum v Chrudimi

Na hrad je volný přístup a pohyb v areálu na vlastní nebezpečí.

 

Stav do  roku 2015

Dějiny hradu

 V první polovině 14. století vznikl nevelký šlechtický hrad poprvé připomínaný koncem století jako majetek Mikuláše z Rabštejna. Na přelomu 14. a 15. století jej držel Mikuláš z Orle, po jehož smrti roku 1405 spadl na královskou komoru. O osudech hradu za husitských válek se nedochovaly žádné zprávy, v pramenech se znovu vyskytuje až roku 1437, kdy jej Jetřich z Orle prodal Hertvíkovi z Ostružna. Když Vilém z Ostružna roku 1450 opět hrad prodal Vaňku z Vlkanova, poprvé se uvádí pod jménem Rabštejnek. Již o sedm let později spadl opět jako odúmrť na královskou komoru a Ladislav Pohrobek jej daroval Petrovi Kdulincovi z Ostroměře. Od konce 15. století drželi hrad Šárovcové z Šárova, kteří jej roku 1540 prodali městu Chrudim.

 

Stav  od září 2016

Chrudimští jej však nepodrželi dlouho, pro účast ve stavovském povstání roku 1547 přišla města o veškerý majetek a tak i Rabštejnek opět přešel do rukou královské komory. Ještě v listopadu téhož roku byl prodán do šlechtických rukou a po několikeré výměně jej roku 1575 koupil nejvyšší písař Bohuslav Mazanec z Frymburka, za nějž se o deset let později Rabštejnek připojený ke slatiňanskému panství poprvé připomíná jako pustý.

 

Od roku 1595 drželi panství Karlíkové z Nežetic, kterým bylo pro účast ve stavovském povstání zabaveno. Po roce 1623, kdy jej královská komora odprodala často střídalo majitele, v polovině 18. století bylo připojeno k panství nasavrckému. To koncem 18. století získali po vymřelých hrabatech ze Schönfeldu knížata z Auerspergu.

Za knížete Františka Josefa byly ve druhé polovině 19. století zříceniny starého hradu romanticky upraveny jako místo pobytu při loveckých výpravách panstva.

 

Dějiny hradu

Někdy v průběhu první poloviny 14. století vznikl nevelký šlechtický hrad poprvé připomínaný koncem století jako majetek Mikuláše z Rabštejna. Na přelomu 14. a 15. století jej držel Mikuláš z Orle, po jehož smrti roku 1405 spadl na královskou komoru. O osudech hradu za husitských válek se nedochovaly žádné zprávy, v pramenech se znovu vyskytuje až roku 1437, kdy jej Jetřich z Orle prodal Hertvíkovi z Ostružna. Když Vilém z Ostružna roku 1450 opět hrad prodal Vaňku z Vlkanova, poprvé se uvádí pod jménem Rabštejnek. Již o sedm let později spadl opět jako odúmrť na královskou komoru a Ladislav Pohrobek jej daroval Petrovi Kdulincovi z Ostroměře. Od konce 15. století drželi hrad Šárovcové z Šárova, kteří jej roku 1540 prodali městu Chrudim.
Chrudimští jej však nepodrželi dlouho, pro účast ve stavovském povstání roku 1547 přišla města o veškerý majetek a tak i Rabštejnek opět přešel do rukou královské komory. Ještě v listopadu téhož roku byl prodán do šlechtických rukou a po několikeré výměně jej roku 1575 koupil nejvyšší písař Bohuslav Mazanec z Frymburka, za nějž se o deset let později Rabštejnek připojený ke slatiňanskému panství poprvé připomíná jako
Obdélné předhradí opevňoval mělký příkop a val, hradba předhradí pak jako parkánová obíhala i oválné jádro. V jeho jihovýchodním koutě stála na skalce čtverhranná obytná věž, na níž od severu navazovala úzká budova. Na severu byla do obvodové hradby zavázána polookrouhlá zpočátku dovnitř otevřená bašta či věž. Výběh zdiva dokazuje existenci nějaké stavby i v západní části jádra, jejíž obvodová hradba byla zvenčí vzepřena dvěma mohutnými opěrnými pilíři.

Na místě této budovy byla Auerspergy postavena dvouprostorová budova "paláce" s pseudorománskými okny vyzdobená sgrafity.
Od roku 1595 drželi panství Karlíkové z Nežetic, kterým bylo pro účast ve stavovském povstání zabaveno. Po roce 1623, kdy jej královská komora odprodala často střídalo majitele, v polovině 18. století bylo připojeno k panství nasavrckému. To koncem 18. století získali po vymřelých hrabatech ze Schönfeldu knížata z Auerspergu.

Za knížete Františka Josefa byly ve druhé polovině 19. století zříceniny starého hradu romanticky upraveny jako místo pobytu při loveckých výpravách panstv

Zřícenina, kterou koupili za několik desítek tisíc od státních Lesů ČR, totiž chátrala doslova před očima."Ten hrádek chátrá od padesátých let. Tehdy tam ještě byly dvě místnosti," popsal Novák s tím, že za poslední desetiletí místnosti zchátraly, propadla se střecha a zřítily se i některé zdi. "Poté, co přešel do vlastnictví státu, tak to s ním šlo hrozně rychle z kopc"Hrádek se rozpadá před očima. Zarůstá křovím. Kdyby nikdo nic nepodnikl, za deset až třicet let by tady byla jen hromada kamení zarostlá kopřivami," řekl jeden z nových majitelů MiroMajitelé hradu mají jasnou představu, jak zabránit dalšímu chátrání a zároveň udržet atmosféru zříceniny. "Nechceme, aby hrad sloužil ke komerčním účelům. Chceme jen, aby si ti poutníci, kteří jdou kolem, mohli místo prohlédnout a aby jim to třeba něco dalo," uvedl NObdélné předhradí opevňoval mělký příkop a val, hradba předhradí pak jako parkánová obíhala i oválné jádro. V jeho jihovýchodním koutě stála na skalce čtverhranná obytná věž, na níž od severu navazovala úzká budova. Na severu byla do obvodové hradby zavázána polookrouhlá zpočátku dovnitř otevřená bašta či věž. Výběh zdiva dokazuje existenci nějaké stavby i v západní části jádra, jejíž obvodová hradba byla zvenčí vzepřena dvěma mohutnými opěrnými pilíři. Na místě této budovy byla Auerspergy postavena dvouprostorová budova "paláce" s pseudorománskými okny vyzdobená sgrafity. I tato budova je dnes již jen zříceninou.Obdélné předhradí opevňoval mělký příkop a val, hradba předhradí pak jako parkánová obíhala i oválné jádro. V jeho jihovýchodním koutě stála na skalce čtverhranná obytná věž, na níž od severu navazovala úzká budova. Na severu byla do obvodové hradby zavázána polookrouhlá zpočátku dovnitř otevřená bašta či věž. Výběh zdiva dokazuje existenci nějaké stavby i v západní části jádra, jejíž obvodová hradba byla zvenčí vzepřena dvěma mohutnými opěrnými pilíři. Na místě této budovy byla Auerspergy postavena dvouprostorová budova "paláce" s pseudorománskými okny vyzdobená sgrafity. I tato budova je dnes již jen zříceninou.Obdélné předhradí opevňoval mělký příkop a val, hradba předhradí pak jako parkánová obíhala i oválné jádro. V jeho jihovýchodním koutě stála na skalce čtverhranná obytná věž, na níž od severu navazovala úzká budova. Na severu byla do obvodové hradby zavázána polookrouhlá zpočátku dovnitř otevřená bašta či věž. Výběh zdiva dokazuje existenci nějaké stavby i v západní části jádra, jejíž obvodová hradba byla zvenčí vzepřena dvěma mohutnými opěrnými pilíři. Na místě této budovy byla Auerspergy postavena dvouprostorová budova "paláce" s pseudorománskými okny vyzdobená sgrafity. I tato budova je dnes již jen zřícenin

Hrad se řadí do východočeské skupiny šlechtických hradů s hranolovou obytnou věží, jejichž obliba vrcholí okolo poloviny 14. století, zejména za vlády Karla IV. Bude předmětem dalšího výzkumu rozhodnout, zda jde o zástupce donjonové či blokové dispozice /cf. Durdík 2000, 470/. V reakci na hlášení o rabování lokality bandou hledačů pokladů vybavených detektory kovů je od roku 2004 prováděn systematický povrchový průzkum lokality /Musil 2004/. Na jaře roku 2006 byla při dokumentaci vývratu stromu v severním předpolí hradu zjištěna sekundární depozice pozdně středověké a raně novověké keramiky /Musil 2006a/. Celkem bylo sběrem získáno více než 59 kg zlomků keramiky a kachlů, přičemž z této polohy pochází více než 57 kg. Celkem bylo vyhodnoceno 5439 zlomků keramiky a 63 zlomků kachlů. /Josef Štěňha/¨.

Vývrat v předpolí hradu odhalil sekundární depozici pozdně středověké keramiky. Že jde o materiál vytěžený před vznikem romantické přestavby hradu v polovině 19. století svědčí nález zlomků pivní láhve datovatelné do stejného časového období. Ačkoliv jde o druhotně uložený materiál je kupodivu chronologicky jednotný a spadá na sklonek 15. až do 1. pol. 16. století. Podobně jako v nedaleké Chrudimi se i zde vyskytuje souběžně šedé redukční zboží zdobené radélkem, hnědočerveně glazované zboží typu Husova ulice a keramika severomoravského výrobního okruhu. Skladba keramických skupin v tomto časovém období je podobná i na jiných místech regionu /Košumberk, Oheb, Žumberk, Nové Hrady ad./, a jejímu studiu bude v budoucnu věnována značná pozornost.

Předběžně se můžeme domnívat, že na Chrudimsku dochází k prolínání několika produkčních oblastí. Písemně máme doloženou přítomnost severomoravského a ledečského výrobního okruhu. Specifickou skupinou je bílé červeně malované zboží, které bylo současně vyráběno na různých místech naší republiky /cf. Gabriel – Smetana 1983/. Vzhledem k dominanci redukčního zboží se Chrudimsko odlišuje např. od Hradce Králové a severovýchodočeské oblasti, kde naopak dominuje oxidační světlé zboží. Vzhledem k dominanci šedé redukční keramiky a široké paletě užité radélkové výzdoby se jeví značná podobnost s oblastí jihočeskou a jihozápadomoravskou. Analogické tvary zejména u džbánů pozorujeme i v nedaleké Čáslavi /Čermák 1897a, 10; Čermák 1897b, 213 – 224; Čermák 1998; Frolík – Hazbauer – Charvát – Šumberová – Tomášek 1999, 44, č. kat. 215; cf. Florián 1914, 67 – 68/. Dále musíme počítat s chrudimskou místní hrnčířskou produkcí, která bohužel až na výjimky není postižena písemnými prameny. Minimálně tomu tak je u zboží typu Husova ulice /cf. Frolík – Sigl 1990/. Přesnější výsledky snad budeme znát při dalším systematickém studiu pozdně středověké a raně novověké keramiky, zejména při zpracování rozsáhlého souboru z Hradební ulice. To však ukáže až další výzkum. 

PhDr. Jan Musil,

 

Seznam použité literatury:

Anonym 1872: Zříceniny hradu Rabštejnku, Světozor, 472.

Durdík, T. 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 1. vydání. Praha.Durdík, T. 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha.

Hanus, v. a kol. 1912: Chrudimsko a Nasavrcko III. Chrudim.Hanus, v. a kol. 1926: Chrudimsko a Nasavrcko IV. Prehistorie a historie obcí na Chrudimsku. Chrudim.

Heber,F. A. 1846: Böhmens Burgen, Vesten und Berg-Schlösser, B. IV. Prag.Chytil, K. 1900: Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století, díl. XI. Politický okres Chrudimský. Praha.

Menclová, D. 1972a: České hrady. Díl první. Praha.Menclová, D. 1972b: České hrady. Díl druhý. Praha.

Ottovy Čechy 1905, díl. XIII, 265.Ottův slovník naučný. Praha 1905.Sedláček, A. 1882: Hrady, zámky a tvrze království českého. díl I. Praha.

Sedlák, V. J. 1959: Stavební rozbor hradu Rabštejnka, Časopis Společnosti přátel starožitností LXVII, 216 – 221.

Teplý, J. 1997a: Hrad Rabštejn, Zpravodaj Univerzity Pardubice 3/1997, č. 8 - 9.Teplý, J.1997b: Pozemková držba v předhusitském Chrudimsku. Pardubice.

Vorel.M.1993:HradRabštejnek,Chrudimské vlastivědné listy 2/2, 5.první vydání.

Musil.J.2004:Povrchový průzkum hradu Rabštejnka, Chrudimské vlastivědné listy 13.3.

Musil.J.2013:Katalog archeologických nálezů z hradu Rabštejnka

    Současný stav a obnova zříceniny hradu Rabštejnka (k. ú. Smrkový Týnec) Archaeologia historica 40,  2015,  149–161DOI: 10.5817/AH2015-1-9 Baierl Petr  Musil Jan Netolický Petr

zpět

 
 

Dějiny jsou svědky časů, světlem pravdy, živou pamětí, učitelkou života a poslem minulosti.

Historia vero testis temporum, lux veritatis, vita memoriae, magistra vitae, nuntia vetustatis.
 (Marcus Tullius Cicero)
 

Motto:
„Historia magistra vitae – historie učitelka života, to je krásné heslo, ale nefunguje. Víte, já si myslím, že lidé se z té historie moc nepoučili a nepoučí. Oni si z ní vyberou to, co potřebují, a znovu a znovu dělají ty samé chyby. Třeba chyby athénské demokracie byly vnitřním konfliktům mezi jednotlivými skupinami, a tak se roztříštěná athénská společnost neubránila makedonskému království a bylo po demokracii. Historik z doby helénistické Polytbios už před 2200 lety popsal tuto teorii ústavy, která se podle něj neustále mění, zjednodušeně takto: napřed je království, první král je mírumilovný a spravedlivý, jeho potomci a nástupci vychovávaní již v královské hodnosti se chovají panovačně a zhýrale, království se zvrhne, lid krále odstraní s pomocí aristokracie a nastává vláda aristokracie. Lidé si oddychnou. Zpočátku se aristokraté chovají spravedlivě a uvážlivě, jenomže opět – jejich zhýralí potomci chtějí více a více moci a myslí si, že to takto bude navždycky, stanou se z nich oligarchové a přestanou se starat o své poddané, lid proti nim povstane, svrhne je a nastolí demokracii. Lidé si spravují svůj stát. Jenomže nastanou spory, občané, kteří už neznají minulost svých předků, si řeknou: ,Svoboda projevu? Možnost cestování? To je tak samozřejmé!‘ Pak přijdou jedinci, kteří chtějí získat víc moci, než by jim příslušela, nakonec spory vyústí v zánik, přijde nějaký samovládce – tyran a začíná to znovu od království.“

Univ. prof. PhDr. Pavel Oliva, DrSc. (* 1923) patří k předním odborníkům v historii starověku. Působil ve vědeckých ústavech AV ČR, přednášel na zahraničních univerzitách, zastupoval českou vědu o antických studiích na zahraničních kongresech.

***

Konfucius

„Jak mohou lidé zbabělí a nečestní sloužiti knížeti? Takoví se třesou strachem, zda budou schopni úřad vykonávat. Ve chvíli, kdy úřad dostanou, třesou se strachem, aby o něj nepřišli. Začnou-li se třást strachem, aby o úřad nepřišli, není nic, čeho by nebyli schopni, aby si úřad udrželi.“

***

Když stoupáš po schodech nahoru, uctivě zdrav ty, které předbíháš - budeš je zřejmě potkávat, až poletíš dolů.

Pazourek